Desatero pro rodiče (jak zvládnout začátek):
1) Nechávejte dítě občas bez Vaší přítomnosti, aby si zvykalo na jiné dospělé a své vrstevníky a umělo se odpoutat od rodiny.
2) Veďte dítě k samostatnosti, zvláště v hygieně, oblékání a jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že bude jediné, které si neumí obléknout kalhoty nebo dojít na záchod.
3) Mluvte s dítětem o tom, co se v dětské skupině dělá a jaké to tam je. Vyhněte se negativním popisům typu „...tam tě naučí poslouchat...", ale zároveň dítěti prostředí v DS nepravdivě neidealizujte „...je tam pro tebe spousta hraček a můžeš si se všemi stále hrát..." Pokud má dítě chodit do DS rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy skupinou dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest). Vyhněte se výhružkám typu: „Když budeš zlobit, nechám tě ve DS i odpoledne."Neopakujte dítěti pořád dokola, že má být v DS hodné.
4) Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat. Ovšem neodcházejte ve vzteku po hádce s dítětem. Komunikujte s učitelkou, důvěřujte jejím zkušenostem, často když po nervy drásající scéně odejdete, dítě se za chvíli uklidní a jde si hrát.
5) Dejte pro začátek dítěti s sebou něco důvěrného z domova (malou hračku, plyšáka).
6) Plňte své sliby - když řeknete, že přijdete po obědě, měli by jste po obědě přijít. Používejte konkrétní údaje jako po obědě, po svačině, ne jen obecné jako brzy, za chvíli, po práci. Nikdy dítěti nelžete cestou do DS, že jdete jenom na procházku, apod.
7) Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi citlivě poznat projevy strachu u rodičů. Nepřiznávejte mu, že je vám také smutno, že se vám stýská.
8) Potomka za zvládnutý pobyt ve školce pochvalte. Neříkejte jaké to muselo být strašné vydržet bez maminky, naopak mluvte s ním o tom, co se ve školce dělalo, vyzdvihněte jeho pěkné zážitky.
9) Promluvte si s učitelkou o možnostech postupné adaptace dítěte - s dítětem nejprve můžete zůstat ve školce, ale zbytečně tuto dobu neprodlužujte, stačí první den. Pak volte kratší samostatný pobyt dítěte ve třídě, třeba jen půlhodinu a čas postupně prodlužujte. V žádném případě nemůže být dítě v DS od začátku na celý den!
10) Ujistěte dítě, že je do DS neodkládáte. Vysvětlete mu, že do DS nechodí proto, že na něj nemáte čas nebo že s ním nechcete být doma, ale každý má své povinnosti – vy práci, dítě DS. Buďte důslední. Když už jednou rozhodnete, že dítě půjde do DS, nedejte se přemluvit ani obměkčit pláčem a trvejte na svém.